Marie Veselská – malířka z Jižní Moravy

Marie Veselská pochází z malé obce Rohatec, nyní žije v sousedním městě  Hodoníně. Na malé vesnici, s řekou Moravou za zády, vyrůstala a byla vychována ve víře v člověka  a přírodu. To autorku charakterizuje nejen jako člověka, ale i jako umělkyni. Řeka Morava znamená pro malířku velkou lásku, jsou to vzpomínky na dětství a současně je to její velká inspirace. Častý pobyt v přírodě dalo zpočátku vzniknout mnoha a mnoha krásným fotografiím.
To byl začátek umělecké tvorby a dovedl autorku až k tvorbě malířské, kde převažuje krajinomalba. Svou tvorbu Marie Veselská postupně rozšířila o motivy zátiší a figurální tvorbu, souběžně se samostudiem  vícevrstevné techniky  pak přidala ke své tvorbě portréty. Příroda zůstává nejoblíbenější autorčinou inspirací. Realismus je styl, v kterém se autorka pohybuje ve všech jeho nuancích, od volného realismu přes spontánní realistickou malbu až k hyperrealismu u portrétů.
V posledním období pozorujeme u některých prací mírný  přesah  do jiných směrů a tento přesah je touhou osvobodit se od tradičních ustálených malířských realistických postupů. Stálé hledání  a proměny vlastního výrazu je pro autorku  charakteristické a my se můžeme těšit na její další nové umělecké projevy.

Slovy Marušky:    ….  „ Malování je jako tanec nebo jako píseň, vezme vás do náruče a vynáší někam nahoru, kde vnímáte svět zcela jinak, necháte se unášet. Sníte i když bdíte. Snažím se hlavně procítit  k motivu, který je v mé představě. Vyvěrá to ze mne a jak to proudí, já to chytám a usazuji na obraz. Maluji lužní les, stará  koryta řeky Moravy,vodní hladinu, ticho, šumění listí, zpěv ptáků,  krajinu , která je mi blízká. Voda , to je jako šperk v krajině., můj hlavní motiv. Nebo cesta, taky úžasná inspirace, odkud a kam vede, kdo jsme a kým jsme na té cestě my. Neustále se klaním přírodě a snažím se jí přiblížit. Člověk sám je příroda, vše  je inspirující a jedinečné.“              

…… „ Každý z nás má svou cestu, já chci svými obrazy každého na jeho cestě oslovit , aby se  potěšil, usmál, trošku pookřál a setřásl na chvilku vše co jej tíží a pocítil to co já, když ten obraz maluji…… život… krásu…radost..“